...příběh mého Jednorožce...

12/02/2025
Zanedlouho to bude rok, kdy se naplno spojil můj život s jeho...kdy mi došlo, že jeho příběh je spjat s mým životním příběhem více, než jsem si kdy dokázala připustit…

Utrápený, zbědovaný, skoro odpoutaný z těla. Nechtěl žít. Už jen čekal, až jeho tělo řekne taky NE a on bude vysvobozen a konečně volný. A když mi jeho tehdejší majitel při kontrole řekl: “Tak si ho vezmi, já už nevím, co s ním!” ...bylo rozhodnuto...

Ghazal Alaa el Din 🦄 Aladin…

...tehdy osmiletý hřebec arabského plnokrevníka se stal právoplatně členem mé rodiny - a vlastně i celé vesnice, protože pomoc byla to, co potřeboval nejvíc. Při každém odpočinku totiž nedokázal vstát sám, neměl sílu. Snažila jsem se mu dát tu nejlepší výživu, nejlepší péči, ale jeho tělo dál chřadlo. Tušila jsem, že jediný lék bude, přemluvit jeho duši... A to doslova, jelikož ta byla někde "nad ním", aby už to nemusel cítit a prožívat…
Každý den jsem musela sehnat minimálně pět lidí (i 300kg je dost), aby mi ho pomohli zvednout… 

…to byla první věc, kterou mě naučil - umět si požádat o pomoc, a dojalo mě, jak moc nám lidi chtějí pomoci…

Třetí den přišla velká krize …“nech mě jít, všechno mě bolí, i to jídlo, co do mě dáváš……”
... a když vám řeknu, že jsem celý den brečela - při každé činnosti, i u krmení venkovních ptáků…u mytí nádobí…pořád celý den... i u mých ostatních koní (všem jsem se svěřila, všem jsem to řekla) …a prosila jsem a prosila a prosila … i moji “little fat” Perfectu, klisnu lipicána - ať mu dá trochu  tuků a svalů, že by jí to naopak prospělo!  ...další, co mě naučil - brečet, brečet, brečet - dokud vše nepustím🙏 bylo tam hodně vzteku z nespravedlnosti,u hodně viníků a zároveň pocit viny - hodně všeho a hodně mého samozřejmě..

Další den přišel zlom, v který jsem opravdu nedoufala...potom, co jsem se propojila se svou bolestí a zároveň i on prožíval tu největší bolest ve svém těle - tak tímto momentem se to celé začalo pouštět a transformovat...a Aladin se začal postupně lepšit...nabíral sílu...

Desátý den, kdy jsem ho opět viděla na pastvině ležícího, tak už jsem automaticky svolávala partu na pomoc. Když jsem se k němu blížila, abych ho podpořila alespoň pohlazením, tak se na mě podíval…počkal až budu blízko…         ...a najednou byl na nohou, tak ladně a s takovým rozhodnutím!!!...a jak by řekl: "už mě hlavně nelitujte, já jsem Silnej!!!" ...ach, jaká úleva, že to nebylo marné, a zároveň ten neskutečný pocit štěstí !                                                    První myšlenka ráno při vstávání už nebyla - že trpí, a někde leží…  ale těšila jsem se na to, že s ním JEN BUDU!💓...další věc, co mě naučil, radovat se z maličkostí a jen z prostého “bytí” - jelikož máme vždy všechno, co potřebujeme právě teď!

…no a za 3 měsíce po tom jsme společně ušli první kilometr, kdy mě pozval na svůj hřbet... 

Je to velký bojovník s velkým srdcem💙🩵💙

 ...nikdo tomu nevěřil, ale on to dokázal - vstát jako Phoenix z popela...🐦‍🔥
 

A jak je propojen se mnou? ...s mým "starým Já"?

Určitě to souvisí s mou klinickou smrtí ve třech letech, kdy pak následně byli všichni přesvědčeni a smíření s tím, že mám nenávratně poškozený mozek, a že budu mít problém i se základním vzděláním.. hm...zázrak...Nicméně tento zážitek mimo tělo, mi dal dnes zpětně úplně jiný rozměr co se týče smrti a jejího přijetí...
Dále, aniž bych si to uvědomovala, byla jsem odpojena od svého těla, resp. jsem si ho plně nebyla vědoma. Necítila jsem, kde jsou mé limity - přepracování, role matky dvou dětí, sama….vždy naplno, až na dřeň…pořád pro druhé; BEZ HRANIC ve všem...komukoliv...kdo si řekl...

Připomněl mi, jak jsem se k sobě chovala, když jsem necítila své tělo...když jsem se sama za sebe nedokázala postavit...když jsem se přehlížela, ale aniž bych si toho byla plně vědoma, že to tak opravdu je...stejně jako mnozí z vás...

Naučil mě prožívat přítomný okamžik a taky tomu, abych uvěřila, že mé bolestné prožitky jsou mým darem a ne prokletím...že se díky tomu dokážu se soucitem napojovat na druhé a pomáhat jim uvolňovat traumata...jak dotykem, tak i slovem...jelikož on byl ten, který jako první zareagoval na mé zkoušky energetického léčení a celým mě tím provedl...

Takže teď otázka pro vás....KDO KOHO LÉČÍ ???!!!

Nedovolme si umírat za Živa a žijme v plném Vědomí sama Sebe!...že vše je propojené se Vším...a odpovědi a pomoc jsou všude kolem nás...

ZA VŠE TI DĚKUJI🙏"můj" pozemský delfíne 🐬🐬🐬

….. chci také poděkovat své rodině, svým přátelům a všem, kteří se podíleli na tom, aby Aladin uvěřil, 

že Slunce pro něj stále svítí…☀️🌞☀️

…že jsme se společně opět mohli nadechnout …znova se doslova narodit…🌈🐣

…. a dále všem lidem, kteří prošli, procházejí a patrně i projdou mým životem - za VŠE 🙏😇🙏


výživa pro koně www.vipkrmiva.cz Jana Malenová (a v současné době i má maličkost😇)

uvědomění mé Cesty www.linkingawareness.com Loesje Jacob LAA inc.

dále www.pribehy-emoci.cz Mirka Zagozdová ....etc...